Muž, který nebyl na Blog.cz

Nemám rád nemocnice. Vlastně neznám nikoho, kdo by je rád měl, možná kromě nějakých chorobných hypochondrů. Nemocnice je od slova nemoc. A nemoci taky nemám rád. A nejvíc, když je nemocný někdo, koho mám rád, a já nevím, jak mu pomoct, a vlastně ani jak se chovat.

Navíc to tam páchne. Zápach lyzolu,staroby, chorob..Zápach smrti. Naskakuje mi z toho husí kůže po celém těle. Člověk skoro vidí stíny duší těch nebožáků, kteří pobyt v tomhle domě hrůzy nepřežili.

Pomalu jsem kráčel chodbou, byla tmavá a tichá, jen občas jsem zaslechl jak někdo těžce kašle (pozn.klinika respiračních chorob), jinak jsem si připadal jako v pověstném tunelu na onen svět.

Zaklepal jsem na pokoj a vešel dovnitř. Ten pohled, ten není nikdy příjemný. Vidět svojí lásku ležet pobledlou na ještě bělejším lůžku. Trhá to srdce. Pokud někdo nějaké má..

Nemocniční čaj je pěkně hnusnej, nemá vůbec chuť a je takovej jakoby mastnej. No a stravě ani nemluvím. Koprovka s vejcem je snad pověstná a nikomu nechutná. Chudák I. Už takhle štíhlá mi ještě více zhubne..Až ji pustí, musím ji pozvat na nějakou pořádnou večeři. Snad ji pustí....

Cestou domů jsem se stavil v mém oblíbeném kostele. Chodím tam tak jednou do roka, většinou před Vánoci, snad v bláhové naději, že i pro mne má Bůh ve svém laskavém srdci vyhrazenou malou komůrku. A včera jsem ho prosil, že ať i tu mojí dá I. Seděl jsem tam asi hodinu a drtila mne monumentálnost toho chrámu i má zoufalost z nastalé situace...

Jsou chvíle, kdy bych řval jak malej kluk..Nejvíc, když mě opuštějí lidi, které mám rád,které miluju.

Nejsem správný člověk, jsem hříšník a hajzl, a nechovám se podle desatera.

Ale jestli tam někde jsi,Bože, nebo jak sám sebe nazýváš, neber mi ji...prosím. Nechce plakat nad potemnělým hrobem. Chci žít a snít..s Ní..

Je to zlé...zlé zprávy..zkurvenej svět!!!

And he's buying a stairway to heaven.....

Jak na to tak koukám, dávám sem poslední dobou samé depresivní články. Asi by bylo načase se trošku sebrat, přestat chlastat whisku, přestat típat jedno cigáro za druhým a trošku se vzpamatovat. Ty ženský mě zničej :-) I. je tak daleko zase, ne stovky, ale tisíce kilometrů..P. o něco blíž, ale to mi je skoro jedno (jsem to ale hajzl ).. E. jsem včera naštval, protože jsem si po láhvi otevřel srdce i hubu a ona toho využila, a já blbec jí vypovídal skoro všechno o tom, jak to mezi námi bylo. Pravda ve víně je pěkně záludná..

Ir. má teď nějaké špatné období, ani na kafe ji nedostanu, Ev. mi ani nenapíše skoro (ale zase mi poslala pěkně lechtivý fotky), o J. se bojím, protože ten její magor je fakt...magor.

Pe. mi píše každý den, ale na ní fakt teď nemám čas ani chuť..i když..ne,nemám. A abych pravdu řek, skoro každý den si stejně vzpomenu na S.. No řekněte, mám to jednoduché?

Tak já jdu radši spát..ještě chvíli budu hypnotizovat mobil a myslet na to, co dělá I. Dobrou noc..

Toužil jsem jí políbit na krk. Toužil jsem po tom každou molekulou svého těla, i tou nejmenší a do běla rozžhavenou částečkou, a když bych to udělal, dotek mých rtů na její kůži by byl jako odpověď andělů seslaných z nebes na moje horečnaté motlitby.

Stačilo se jen jednou podívat do jejích očí, a tak mocně jsem toužil po tom polibku. Třásl jsem se jako na okraji propasti, a toužil se vznést do nebe, hned v okamžiku, kdy jsem ji poprvé uviděl, jsem věděl, že s ní chci být navždy.

Vím, že většina lidí svého vyvoleného nenajde. Čtou o něm, sní o tom, a nebo se tomu vysmívají a nevěří v něj. Já jsem tu svou našel. Našel jsem ji a přestože jsem nevěděl, zda mi někdy skutečně bude patřit, cítil jsem, že ji nikdy neopustím, dokud mi ji smrt nevyrve z náručí.

Občas jen tak ležím a přejíždím rukou po místě, kde by měla ležet ona a v tom okamžiku mnou projede bolest tak náhlá a oslepující. Ona totiž patří k těm lidem, tak nádherným, že z nich máte pocit, že se díváte přímo do slunce. Spoustě lidí může nahánět strach. Mnozí při prvním kontaktu s ní mohou usoudit, že je krutá, chladná či necitelná. Nemohli by ale být dál od pravdy. Je přímočará, vždy pravdomluvná, brutální ve svých postřezích. A vrhla by svým tělem do cesty kulce pro každého, koho pokládá za opravdového přítele.

Za tváří, kterou ukazuje světu, tváří bez přetvářky, a názoru "ber mně,jaká jsem" se skrývá citlivá duše a obrovské srdce. To jsou věci, které na ní obdivuji. A kromě toho, také ten úžasný zadeček, a dlouhé, nádherné vlasy, které k němu splývají.

Nevím proč se z tohohle snu vždy probudím. Pravidelně se mi opakuje a já pod palčivou září letního slunce jí vidím odcházet, vlasy se jemně vlní v mírném vánku a já se dívám na její houpavou chůzi, dokud mi nezmizí z dohledu. Nenávidím, vždy ten okamžik, kdy i v tom snu cítím, že se blíží konec a já se velmi brzo probudím, a uvidím ji možná až další noc…

Před pár dny jsem psal, jak jsem strávil nádhernou noc s I. Celej den se pachtil v práci a těšil se na večer, až ji vyzvednu, konečně ji uvidím. Zajel jsem pro ni do práce, nadavál v zácpě a utěšoval se jen myšlenkou na to, až ji obejmu a ucitím vůni jejího parfému a dotek její tváře na mé.

Vyzvedl jsem jí v práci a čekala nás cesta zpět. Konverzace trošku vázla, oba jsme byli unaveni a těšili se až budeme sedět někde u vína. Dojeli jsme do hotelu a ubytovali se, pak už hupky dupky na večeři. Pak jsem objednal víno, kvalitní červené, i když ona radši bílé. Večer tak rychle utíkal, povídali jsme si a propíjeli se pohledy, a když byla půlnoc,ani se nám nechtělo věřit, že už je tolik.

Vrátili jsme se zpátky, ani jsem nevnímal mrazivou noc, jak jsem se těšil, až ji konečně políbím. Jen za námi zapadly dveře pokoje, popadl jsem ji do náruče a políbil ji. Setrvali jsme v tom polibku snad několik minut, chtěl jsem si užít ten pocit, že ji konečně mám po takové době u sebe. Pomalu jsme se svlékali a přesouvali se, spojeni svými rty do koupelny. Opět jsem se pohledem nemohl nabažit jejího krásného těla, jejích pevných prsou s tmavými dvorci a vzrušením ztvrdlými bradavkami, plochého bříška, které přecházelo v jemný proužek chloupků. A ty její nohy..štíhlé,pevné,sametové. Nejradši bych před ní padl na kolena a líbal je celou noc.

Vstoupili jsme do sprchy, pustil jsem horkou vodu a nechal ji na nás stékat. Líbali jsme se a naše ruce zkoumala tělo toho druhého. Chtěl jsem si namydlit ruce a jemně ji omýt..ale sakra - nebylo tam. To je tedy hotel.. Tak jsem vzal sprchu a jen jsem její tělo něžne oplachoval, a svými rty následoval cestu vody a slíbaval kapičky vody z její horké kůže. Stála zády opřená o stěnu, zavřené oči a vychutnávala si moje laskání. Tiskl jsem se k ní a moje ruce hladily její záda a zadeček, byl jsem vzrušený a musela to cítit, myslel, jsem že snad exploduji.

Navíc když mi začala oplácet moje laskání, její ruce sjely přes hrudník a břicho do mého rozkroku a jemně hladila můj ztvrdlý penis, už jsem to nevydržel, chytil jsem jí pod zadečkem, vyzdvihl ji a pronikl do ní.. Byla natolik vzrušená, že jsem se v ní málem utopil. Milovali jsme se a stékala na nás horká voda, pára zamlžila stěny, přišel jsem si jak v romantickém filmu..

Asi po půlhodině jsme se přesunuli do postele, přenesl jsem ji a položil na záda..Líbal jsem její prsa, a posouval se níž a níž, až jsem jazykem narazil na její vzrušený poštěváček. Kmital jsem na něm a vychutnával si, jak se prohýbá, jak mě drží hlavu a tahá nahoru, ať se znovu spojíme. Trápil jsem jí vzrušením a užíval si to. Překvapila mě, když se prudce zvedla a přesunula do polohy 69. Měl jsem tak nádherný výhled na její prdelku, i kundičku a mohl si s ní hrát prsty i jazykem. Její rty obemkly můj penis, cítil jsem nádherné horko její pusinky, a její jazyk jak jemně masíruje, její zoubky jak jěmně koušou..Měl jsem co dělat, abych nebyl hned.

Po chvíli jsem jí opět položil na záda a vnikl do ní, její nohy byly na mých ramenou, líbal jsem její lýtka i chodidla, cucal její prsty a olizoval paty, a přitom do ní něžně i tvrdě pronikal.. Milovali jsme se snad dvě hodiny, byl to jeden z nejúžasnějších sexů v mém životě. Ale to nebylo to nejkrásnější..

Když jsme oba zničeni odpadli a po pár minutách líbání si řekli dobrou noc..nemohl jsem usnout, bylo mi tak nádherně a pořád jsem po ní toužil. Pozoroval jsem jí jak spí a po chvíli se ke mě opět přitiskla a chvěla se touhou. Milovali jsme se tu noc ještě pětkrát, naše touha byla tak silná, nechtěl jsem aby bylo ráno a já musel do práce. Chtěl jsem se v ní topit až do skonání věků, chtěl jsem se dívat do jejích očí, plných něhy a vášně, plných orgasmické extáze..Někdy bych si přál, aby i v Čechách byla polární noc..

Mlha jako mléko, že by se dala krájet..možná to bylo i tou kocovinou, ale dneska ráno jsem neviděl vůbec nic a celou cestu se modlil ať se nevynoří nějaké málo osvětlené auto.

Ale jinak mám mlhu rád. Hlavně tu večer. Když se člověk prochází ulicemi, temné domy se kolem něj vynořují jako mlčenliví svědci lidských osudů, vidět jsou nažloutlé kruhy kolem lamp a lidé se objevují a mizí jako duchové v pohádce. Mám rád tu vůni mlhy, smíchanou ze zetlelého listí,dřevěného kouře a vlhkého vzduchu. Chodím občas k řece. V uších mi hraje něco tesklivého, pozoruji, jak se obláčky mlhy líně převalují nad černou hladinou. Popotahuji z cigarety a přidávám trošku čmoudu do vůně mlhy. Jen tak stát a tiše snít, o tom, že tam člověk není sám, ale s tím,s kým by chtěl být.

Pozoruji, že se ze mě stává romantik..Jsem proklet morovou ranou lásky. Vyléčím se nebo umřu?

Na rameni mi sedí opice..a ne ledajaká. Pořádná whisková..Včera večer na mě padla trošku depka,tak jsem otevřel flašku Jacka a podíval se jí na dno. Pustil jsem si k tomu asi postopadesáté Samotáře (miluju ten film) a zkoukl je dvakrát..Spát sem šel ve tři, vstával v pět a na cestě do práce musel mít hladinu jako ukrajinský dělník.

Ale usínalo se mi krásně. protože ve dvě mi pípla smska od I., s tím, že je jí smutno,pije víno a touží po mě..dve stě kilometrů od sebe, každý úplně ve stejné náladě a se stejnou chutí - promilovat zbytek noci. Kdyby to šlo, v tu chvíli jsem seděl v autě a frčel směr B. Ale nešlo :-(

Tak snad brzy..Nebo mě slovy Ivánka asi brzo jebne, stane ze mě alkoholická troska a sexuálně frustrovaný muž (tak mě nazvala minule E. - asi doufala, že spolu něco spácháme, ale já nechci..nebo možná chci, ale už takhle jsem v tom zamotanej jak motýlí larva).

Ale co P.? Dneska se mnou jede z P., bude se usmívat, koukat na mě těma modrýma kukadlama a tiše říkat "miluju Tě", ale já mám v mysli, srdci i kalhotách jenom I. ..

Zejtra vyrážím na chlastací akci do pražského Crossu. Kdo tam bude, může mi koupit panáka, budu to potřebovat.